Do města:
Jedním z faktorů, které lidé začnou vnímat až po přestěhování je hluk. Lidé z venkova nevnímají zvuk domácích zvířat, nebo zemědělské techniky. Naopak lidé z města nevnímají dopravní ruch, hluk z vedlejších bytů v paneláku.
Domácí mazlíček je pro každého jiný, ale musíme pamatovat, že chovat slepice pro vajíčka v paneláku nelze. Sebou si můžeme vzít psa nebo kočku, o kterých víme, že vydrží být celý den zavření v bytě.
Město je živější než venkov. Na každém kroku na nás čekají reklamy, které se snaží upoutat pozornost kolemjdoucích. Výlohy jsou „křiklavé“ všude člověk naráží na jezdící schody, automatické posuvné dveře, spousta semaforů. Ne každý také musí vnímat pocit, že všude jsou signály na wi-fi a mobilní telefon. Každý z velkoměsta při své chůzi mačká telefon a nekouká na cestu.
Město se neustále mění. Člověk naráží v daleko větší míře na anglicky znějící názvy. Obyvatelé velkoměst berou tyto názvy automaticky a nezastavují se nad nimi, ale pro člověka z venkova budou cizí a nemusí tak hned na první pohled vědět o co jde. Ve městě se také počítá se zahraniční turistikou a tak je spousta názvů v anglickém jazyce.
Spousta lidí z venkova je zvyklá neustále „něco dělat“ na zahrádce. Považují ruční práci na celý den za relax, u kterého si odpočinou. Ve velkoměstě v panelovém bytě takového nic nenajdete, musíte počítat s jinou částí odpočinku. Částečně si lze zařídit ruční práce v garáži, nebo v zahrádkářských koloniích, ale určitě to není práce jako na zahrádce na venkově.
Na venkov:
Spousta lidí se stěhuje na venkov s vidinou levného bydlení. Domky, které lze pořídit jsou opravdu levné, ale jejich majitel se o ně musí starat. Člověk nevkládá měsíční nájem do fondu oprav, kde už se o nic nemusí starat. Musí si zde všechno koupit a zařídit sám. Pokud si rodina koupí starší domeček, musí investovat další peníze na jeho rekonstrukci, opravu, či přizpůsobení vlastním potřebám.
V častých případech si rodina musí pořídit další vozidlo na dojíždění za prací, kulturou, ale také na dovážení dětí do školky a školy. Vznikají větší náklady na cestování, než MHD ve velkoměstě, kde je na sídlišti ještě spousta škol, či školek.
Ve městě sice kolikrát slyšíte své sousedy, ale ti o vás nic neví. Venkovská komunita je podstatně víc uzavřenější. Prakticky všichni vědí všechno o všech, ať chcete nebo ne. I když se sami budete snažit vyhýbat dotazům od sousedů, vaše děti, které si hrají společně s ostatníma vše řeknou svým kamarádům a ti svým rodičům a tak dále se to dozví každý.
Obyvatel venkovského sídla musí počítat s tím, že budou běhat kolem domu. Zahrádka, opravy a servis. Člověk si musí všechno zařídit sám, nemůže se zde spolehnout na služby například hodinového manžela, nebo společností zaměřující se na určitou část. Stojí to nejen čas, ale i peníze.